#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Astma má více seniorů, než si myslí

Stárnutí dýchacího traktu přináší různé anatomické a funkční změny v horních a dolních dýchacích cestách a také změnu struktury hrudníku.

Stárnutí dýchacího traktu přináší různé anatomické a funkční změny v horních a dolních dýchacích cestách a také změnu struktury hrudníku. Lidé, kteří se dožijí sta let, jsou příkladem úspěšného stárnutí, ale různé neduhy spojené s dýcháním se jim nevyhýbají.

Astma a alergie obvykle začínají v dětství nebo v mladším věku, ale postihují i starší jedince. Diagnóza je u nich ztížena řadou přidružených onemocnění, zejména srdečních. Studie extrémně starých jedinců byly prováděny v řadě zemí, žádná z nich se však nesoustředila na funkci dýchacího systému.
Polští autoři se proto zaměřili právě na výskyt příznaků onemocnění dýchacích cest a udávané astma a alergie u tamních obyvatel starších sta let.

Století alergici

Celkem oslovili 301 lidí, 258 žen a 43 mužů, tohoto věku. Nejstarší ženě bylo 108 let a muži 104 let. 10 osob udávalo, že trpí astmatem, 41 alergií. U nikoho nezačalo astma v dětství. Nejčastější se vyskytovala alergie potravinová a na léky. Každý čtvrtý dotazovaný uváděl dušnost a každý osmý kašel. Ten byl častější u mužů než u žen, patrně v souvislosti s kouřením. Současnými kuřáky bylo skoro deset procent dotazovaných.

"Stařecké" astma mohlo začít už v mládí

Výsledky studie byly založeny pouze na sděleních zkoumaných osob, nebyly ověřovány žádné lékařské záznamy. I tak byly zajímavé. Ukazují totiž, že výskyt astmatu je starými lidmi patrně podhodnocen, podle odhadů by měl být vyšší. Také je nepravděpodobné, že by všechny případy začaly až ve stáří, někdo mohl mít astma v dětství a v dospělosti se ho pak přechodně zbavit a tak na něj zapomenout.

I přes uvedené možné zkreslení údajů je zřejmé, že výskyt astmatu a alergií je běžný i ve vysokém stáří. Lékaři by proto měli více na tuto nemoc pomýšlet a aktivněji po ní u svých pacientů pátrat. Mohou se tak u nich vyhnout zbytečným alergickým reakcím na léky nebo nesprávným diagnózám a léčbě.

(van)

Zdroj: M. Mossakowska a spol., J. Physiol Pharmacol, 2008, 59, 483–89

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje