#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Trénink u fotbalistů riziko alergie nezvyšuje

Sport a fyzická aktivita prospívají zdraví. Oproti tomu sedavý způsob života je jedním z rizikových faktorů vniku mnoha onemocnění.

Sport a fyzická aktivita prospívají zdraví. Oproti tomu sedavý způsob života je jedním z rizikových faktorů vniku mnoha onemocnění. To je všeobecně přijímaná pravda. Problém ale má dvě strany mince: fyzická aktivita totiž také může provokovat zúžení průdušek a sípání, a to jak u alergiků, tak i u osob nealergických. Otázka tedy zní: sportovat, nebo nesportovat?

Zdravá míra pohybu je pro naše tělo nezbytná. Nic se ale nemá přehánět. Například u špičkových atletů se kromě rizika zúžení průdušek dokonce uvádí vyšší výskyt alergie, astmatu a ekzému. Vyvstává tedy otázka, zda je sport pro alergické děti opravdu prospěšný, zda nepodporuje rozvoj alergie a nezhoršuje její průběh.

Olympiáda vs. rekreační sport

Většina odborných studií, které se touto tematikou zabývaly, se týkala olympijských atletů: srovnávali se sportovci různých disciplín pocházející z různých etnických skupin s nesportující populací. Také tréninkové programy vrcholových atletů jsou zcela extrémní a nemohou se srovnávat s tréninky výkonnostních neprofesionálních sportovců. Proto se výsledky těchto studií nedají u sportovců s méně intenzivním tréninkem uplatnit.

Udýchaní fotbalisté

Italští lékaři se ale ve své studii zabývají výskytem alergií a alergické senzibilizace u různě starých fotbalistů hrajících druhou divizi italského fotbalu. Fotbal je smíšenou aerobní i anaerobní zátěží a trénuje se jak v tělocvičně, tak venku, zatížení ani vystavení se alergenům tedy nejsou jednotvárné. Téměř dvě stovky fotbalistů ve věku 8–11, 12–16 a 17–20 let vyplnilo dotazník týkající se alergií a ti, kteří uvedli, že mají alergické onemocnění, byli podrobeni kožním testům. Současně bylo takto vyšetřeno i 136 nesportujících studentů.

Celkový výskyt alergií byl v obou skupinách stejný, výskyt senzibilizace na celoroční alergeny a astma byly nižší u fotbalistů, pozátěžové hvízdání bylo stejně četné v obou skupinách. Fotbalisté ale užívali dvakrát více antialergických a antiastmatických léků.

Autoři na závěr konstatují, že náročný trénink fotbalistů nezvyšuje riziko alergie. Upozorňují na vyšší spotřebu léků u sportovců a doporučují častější lékařské kontroly, aby nebyla léčba nadužívána nebo používána jako doping.

Pokud tedy máte alergické či astmatické dítě, pohyb mu určitě nezakazujte. Jen dávejte pozor na jeho přetěžování a dbejte, aby u sebe vždy mělo své léky.

(van)

Zdroj: Ventura M. T. a spol. Allergy 2009, 64, 556–559

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje