#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vztah antibiotik a rozvoje alergie je stále velkou neznámou

Zlepšení hygienických podmínek během rozvoje moderních společností vedlo ke snížení kontaktu malých dětí s různými druhy bakterií.

Zlepšení hygienických podmínek během rozvoje moderních společností vedlo ke snížení kontaktu malých dětí s různými druhy bakterií. Také malý počet sourozenců vede k omezení běžných dětských infekcí. Postupně se ale ukázalo, že tato omezená stimulace imunity není pro zdravý vývoj výhodná. Podporuje totiž rozvoj alergie.

Imunita lidského plodu a novorozence musí být nejprve nastavena tak, aby nereagoval proti matčiným buňkám, které jsou s jeho genetickou výbavou shodné jen v polovině genů. Toto nastavení je takové, že sice brání reakci plodu proti matce, ale podporuje rozvoj alergie. Po narození se proto mění kontaktem s bakteriemi, který ve věku přibližně pěti let vede k rovnováze imunitního systému.

Užitečné bakterie

Pokud ale chybí kontakt s bakteriemi, přetrvává imunitní nastavení s tendencí k tvorbě alergických protilátek a dochází k rozvoji alergie. K léčbě bakteriálních infekcí jsou dnes podávána antibiotika. Jaký je vliv jejich podávání v útlém věku na alergie? To zkoumali australští lékaři. Sledovali téměř dvě stovky dětí s vysokým rizikem rozvoje alergie od narození do pěti let věku a zaznamenávali jejich zdravotní údaje a léčbu.

Antibiotika z obliga

Pravidelně také hodnotili, zda děti nemají nějaké alergické onemocnění. Přes polovinu dětí bylo do věku 5 let léčeno aspoň jednou v životě antibiotiky. Nejčastěji to bylo pro infekci dolních dýchacích cest. Autoři neprokázali vztah časného podávání antibiotik k rozvoji ekzému, hvízdavé dušnosti, astmatu a alergickému zánětu spojivek a rýmě. Tento závěr je odlišný od některých jiných studií, které prokázaly vyšší riziko astmatu u těch, kteří dostávali antibiotika jako malé děti.

Omyl, nebo relevantní závěr studie?

Zde se ale mohlo jednat i o omyl, protože antibiotiky mohly být tyto děti léčeny pro vzplanutí již existujícího astmatu, které u nich ještě nebylo rozpoznáno. Po pozdějším stanovení správné diagnózy astmatu to vycházelo tak, že děti, které měly častěji antibiotika, měly vyšší riziko astmatu, a přitom byla situace jiná, děti byly nejprve pro vzplanutí nepoznaného astmatu chybně léčeny antibiotiky a teprve ve starším věku byla stanovena správná diagnóza. O dětském astmatu byly v poslední době získány nové poznatky, ale jeho správná diagnóza je i dnes někdy velmi obtížná.

Autoři své výsledky uzavírají prohlášením, že pokud je léčba antibiotiky nutná, je bezpečná i pro děti s rizikem rozvoje alergie a astmatu a není důvod se jí vyhýbat. Riziko alergie a astmatu nezvyšuje.

(van)

Zdroj: Kusel, M. M. H. a spol., Clin Exp Allerg, 38, 1921–1928

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje