Ranní ztuhlost kloubů, velké bolesti, nutnost pravidelné rehabilitace, někdy i operativní zákrok. To jsou atributy revmatoidní artritidy.
Revmatoidní artritida, dříve nazývaná také chronická polyartritida, je nejčastější vleklé zánětlivé revmatické onemocnění kloubů postihující 3 % dospělého obyvatelstva. Poměr mužů a žen je 3:1, vrchol výskytu je ve čtyřiceti letech věku. Nemoc zasahuje i několik členů v rodině a byly prokázány vazby nemoci na určité geny.
Postižené klouby
Toto onemocnění se nevyhýbá ani dětskému věku, trpí jím jedno dítě z tisíce. Nejedná se o jediné přesně určené onemocnění, ale o skupinu chorob s hlavním společným projevem – postižením kloubu. Postižen přitom může být kterýkoliv kloub těla. Charakter kloubního postižení co do počtu nemocných kloubů a přítomnosti či nepřítomnosti dalších projevů se může zejména v průběhu prvních měsíců nemoci měnit a vyvíjet.
Když imunita neposlouchá
Přesnější zařazení nemoci je možné až po několika měsících trvání. Příčina nemoci totiž není dosud plně objasněna. Předpokládá se ale, že pro její vznik je třeba určité vrozené vnímavosti organizmu, která vlivem vnějšího prostředí (infekční mikroorganizmy, škodliviny) umožní rozvoj nerovnováhy v imunitním systému. Ten potom reaguje proti vlastním tkáním, tedy kloubním strukturám. Takováto onemocnění jsou nazývána autoimunitní.
V kloubu je zánětem postižena jeho výstelka, nazývaná synovie, která zbytňuje. Za normálních okolností tvoří malé množství kloubní tekutiny, které se ale při zánětu zvyšuje a způsobuje otok kloubu. Díky zánětu je kloub i více prokrvený, teplejší a bolestivý. Pokud se v tomto stadiu nepodaří zánětlivý proces zastavit, dochází k poškození chrupavky a nakonec i přilehlých kostí. Souběžně dochází k úbytku svalové tkáně v okolí kloubu. V akutním stadiu onemocnění je typická ranní ztuhlost postižených kloubů trvající více než jednu hodinu.
Onemocnění může začínat plíživě, postižením jednoho kloubu, nebo bouřlivě, symetrickým postižením velkých kloubů, vzácně má rychle postupující průběh s postižením kloubů, kůže, nervů, plic a srdce.
Rehabilitace, nebo operace?
Léčba spočívá v rehabilitaci a cvičení a podávání protizánětlivých léků. Někdy jsou nutné i operační zásahy na postižených kloubech. Onemocnění je vleklé, zhruba v 15 % je možné úplné uzdravení, pokud nemoc netrvá déle než 1 rok. Pouze polovina pacientů je po 15 letech trvání nemoci práceschopných. V současné době jsou ale k dispozici nové léky, které by prognózu nemoci měly výrazně zlepšit.
(van)