Úvodní stránka

Lékaři

Účinná inhalační technika kortikoidů u kojenců a malých dětí

Astma v kojeneckém a předškolním věku je obtížně rozpoznatelné od prostých hvízdavých bronchitid při virových infekcích. V některých případech je nutné vyčkat se stanovením diagnózy několik let. Léčba takových stavů se ale řídí podle závažnosti a četnosti obtíží bez ohledu na to, zda již je diagnóza upřesněna, či nikoliv.

Pokud nejsou příznaky pod kontrolou při podávání pouze úlevové léčby v době obtíží a obtíže se opakují, je nutná léčba inhalačními protizánětlivými léky. U dětí i u dospělých jsou lékem první volby inhalační kortikoidy. U dětí je jejich podání komplikováno jednak odlišnými anatomickými a fyziologickými poměry dýchacích cest a také nespoluprací.

Většina studií s léčbou inhalačními kortikosteroidy – IKS – u kojenců a malých dětí byla provedena za použití aerosolů s částicemi většími než 3 mikrometry. Ty byly původně určeny pro léčbu dospělých a vzhledem k anatomickým zvláštnostem dětských dýchacích cest nejsou pro malé děti ideální. Děti mají užší dýchací cesty, které kladou větší proudový odpor, dýchají rychleji, nejsou schopny zadržet dech a nespolupracují. Do cca osmnácti měsíců dýchají výhradně nosem.

Výsledky některých takových studií zpochybnily účinnost léčby IKS, ale jak je vidět, mohou být výrazně ovlivněny špatnou distribucí léčiva, a nehovoří tedy o funkčnosti samotné molekuly léčiva u dětí. Depozice aerosolů s částicemi nad 3 µm do plic u dětí při nebulizovaném podání dosahuje 0,1–8 %. Při pláči významně klesá, avšak kupodivu není výrazněji ovlivněna typem onemocnění. Významně je však ovlivněna tvarem masky a velikostí inhalovaných částic.

Teprve v cca 2,5 letech se začíná depozice větších částic zlepšovat a přibližuje se dospělým. Inhalace částic s velikostí pod 3 µm zlepší depozici u dětí až desetinásobně. Ve světle těchto fakt bude nutné přehodnotit výsledky některých studií a znovu zhodnotit účinnost podávaných léků při použití menších částic a lepší techniky inhalace.

(van)

Zdroj: J Allergy Clin. Immunol., Vol. 125, No. 6, pp. 1206–1211.