Alergická onemocnění začínají většinou v dětském věku, ale pokračují do dospělosti a stáří. U některých pacientů může alergie poprvé propuknout až ve stáří. Podstatou alergie je stále probíhající dráždění imunitního systému alergeny. Pokud toto dráždění není tlumeno, probíhá v těle stále alergický zánět, který může ovlivňovat i ostatní nemoci.
Alergii nenechávejte bez léčby
Velice častá je například zvýšená náchylnost neléčených alergiků k infekcím dýchacích cest. Alergický zánět probíhající v nosní sliznici nebo v průduškách totiž způsobuje jejich sníženou odolnost a infekce se na porušené sliznici snáze uchytí. Takovíto pacienti jsou potom odesíláni k vyšetření pro podezření na sníženou imunitu. Po vyšetření se ale ukáže, že mají alergii, a po správné léčbě alergie jsou najednou jako zázrakem bez obtíží, nemocnost zmizí.
Při léčbě alergických onemocnění je užívána řada léků, většinou dlouhodobě i celoživotně. Při vleklých onemocněních, jako jsou zvýšený krevní tlak, onemocnění srdce, zvýšená srážlivost krve a cukrovka, je také nutno trvale užívat léky. Někdy proto může docházet k jejich vzájemnému ovlivňování, kolísání jejich hladin nebo vyvolání nežádoucích účinků zhoršujících přidružená onemocnění.
Nižší tlak za cenu vzniku kašle?
Například některé léky na snížení krevního tlaku, tzv. ACE inhibitory, mohou mít jako vedlejší účinek suchý dráždivý kašel. Pro pacienty s astmatem nebo s chronickou obstrukční plicní nemocí to může být vážný problém a nemohou tyto léky užívat. Hladiny léku podávaného proti nadměrné srážlivosti krve jsou zase velmi často ovlivněny při podávání dalších léků, například i antibiotik nebo léků proti alergii. Může tak dojít ke snížení, nebo naopak zvýšení krvácivosti.
Jak je vidno, vzájemně se ovlivňují nejen jednotlivé nemoci, ale i podávané léky. Vždy je proto nutné informovat každého odborníka o všech nemocech a jejich léčbě, aby nedocházelo k omylům a nedopatřením.
(van)