#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

I pracovní prostředí může být pro alergika nebezpečné

Ke vzniku alergie přispívá několik zásadních faktorů. Je to dědičná vloha, ale také vliv okolního prostředí a vliv prodělaných infekcí a zásahů do muničního systému.

Ke vzniku alergie přispívá několik zásadních faktorů. Je to dědičná vloha, ale také vliv okolního prostředí a vliv prodělaných infekcí a zásahů do muničního systému. Dědičné vlohy ovlivníme jen stěží. Své okolní prostředí si však často lze docela dobře přizpůsobit.

Úprava okolí, kde se alergik pohybuje, by ostatně měla být tím prvním, co by měl pro své zdraví udělat. Jde o to, aby se nesetkával s obecně dráždivými a škodlivými látkami ani s alergenem. Pokud se podaří alergenu vyhnout beze zbytku, vymizí projevy alergie a pacient nemusí brát žádné léky.

Prostředí bez alergenů? Jen stěží

Je to sice ideální situace, v praxi však málokdy realizovatelná. Podstata alergie však takto vyléčena není a kdykoliv se pacient znovu s alergenem potká, dojde k opětovnému vzplanutí projevů.

Teprve časem, v průběhu stárnutí, mohou u někoho alergické projevy spontánně vyhasnout. Alergiky ale dráždí nejen samotné alergeny, ale také znečištění ovzduší, prach, kouř, tovární smog nebo automobilový smog, což jsou především zplodiny dieselových a benzinových motorů.

Chvála klimatizace?

V prostředí moderních budov, které většinou nemají přímé větrání, ale pouze klimatizaci, se vyskytuje také celá řada dráždivých látek. Ty mohou někdy nenápadně a plíživě zhoršovat zdravotní stav všech pracovníků. Nemusí se přitom rovnou jednat o škodliviny, stačí například nevhodně nastavená klimatizace, kdy teplotní rozdíly mezi venkovním prostředím a vnitřkem jsou veliké a často se střídají. Již to samotné vede k náchylnosti nachlazení a podlamuje imunitu pracovníků.

"Vůně" laku

Z chemických látek jsou tu nejčastěji výpary z lakovaného nábytku a umělohmotných předmětů a také zplodiny vznikající při spalování (vaření, topení). Při zvýšené vlhkosti , která v klimatizovaných objektech bývá, je nebezpečí růstu plísní a daří se i roztočům.

Souhrn všech těchto faktorů negativně ovlivňuje mikroklima moderních budov. Zaměstnanci zde tráví osm i více hodin denně, a tak se kvalita vnitřního prostředí může negativně podepsat na jejich zdravotním stavu.

A naopak: odstranění škodlivin, kvalitní regulace klimatizace a dostatečné větrání mohou situaci výrazně zlepšit.

(van)

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje