Atopický ekzém je nejčastější chronické onemocnění kůže u dětí. Postihuje 15–20 % dětí, ale pouze 1–2 % dospělých. Vyskytuje se častěji v rodinách, kde již některý člen trpí nějakou formou alergického onemocnění, například astmatem, sennou rýmou, potravinovou alergií, kopřivkou nebo atopickým ekzémem. A naopak pokud má pacient ekzém, znamená to pro něj vyšší riziko pozdějšího rozvoje astmatu nebo senné rýmy.
Podstatou onemocnění je chronický alergický zánět kůže, který se rozvine vlivem působení škodlivých a alergizujících faktorů prostředí u pacientů s určitými dědičnými vlohami. Projevy jsou velmi pestré a závisí na typu pleti, dosavadní léčbě a do značné míry i na věku. Projevy může také velice ovlivnit infekce. V 60 % případů se poprvé ekzém projeví již během prvního roku života, ve 30 % mezi 1 a 4 rokem, 9 % se s prvními projevy setká mezi 6 a 20 lety. U někoho onemocnění trvá velmi dlouhou dobu, někdy i celý život. V jiných případech jsou dlouhá období zcela bez příznaků.
První projevy atopického ekzému začínají nejčastěji okolo druhého a třetího měsíce věku. Na kůži se objevují zarudlé plochy suché, tenké kůže, někdy jsou popraskané a rozškrábané. U kojenců jsou tyto projevy nejčastější na tvářích, čele a bradě, a někdy bývají jediným projevem pouze trhlinky pod ušním boltcem. Později se ekzém šíří i na tělíčko a končetiny. Kůže většinou velmi svědí, což narušuje spánek, děti mají tendenci se škrábat. To zvyšuje riziko infekce.
Péče o kojence s atopickým ekzémem je poměrně náročná. Základní principy léčby jsou vyjmenovány v následujícím výčtu.
- Je vhodné vyhnout se pokud možno spouštěcím dráždivým faktorům. Těmi jsou nejčastěji potraviny (mléko, vejce, ryby, pšenice, ořechy, rajská jablíčka, citrusové ovoce). Je nutné postupně vyzkoušet dietní opatření a vyloučit pouze ty potraviny, po kterých opravdu dochází ke zhoršení ekzému. Snahou je udržet dítěti co možná nejvyváženější stravu. Dalším častým alergenem, který zhoršuje ekzém, jsou roztoči. Mechanicky nebo chemicky dráždí vlna, mýdla, detergenty, změny teploty, pot. Proto by měly oděvy, nošené bezprostředně na těle, být z bavlny a prané v nedráždivém mýdle.
- Je nutné pravidelně kůži hydratovat, změkčovat a promašťovat.
- V nejnutnějších případech je potřeba intervalově – maximálně po dobu 7 dní – používat místně podávané hormonální masti (kortikoidy). Jejich podávání stačí 2x denně, nanášejí se v tenké vrstvě pouze na ložiska. Jakmile dojde ke zlepšení, přechází se na pouhé promašťování kůže.
- Celkově dostávají děti většinou antihistaminika léky tlumící alergické reakce a svědění. V některých případech, pokud dojde k infekci, je nutné sáhnout ještě k léčbě antibiotiky. Používá se i léčba světlem, místně podávané léky tlumící imunitní reakce (pimecrolimus nebo tacrolimus). Jen v nejtěžších případech je nutná léčba celkově podávanými kortikoidy nebo jinými léky k tlumení imunitních reakcí (například ciclosporin).