V čem spočívá alergenová imunoterapie a kdy lze očekávat její efekt?

Specifická alergenová imunoterapie (sAIT) je moderní léčebnou metodou, která jako jediná cílí na příčinu alergie. Co se děje v organismu po aplikaci alergenu a kdy můžeme očekávat její efekt?

V čem spočívá alergenová imunoterapie?

Specifická alergenová imunoterapie je typ léčby, při kterém se do organismu alergika v pravidelných časových intervalech vpravují přesně definované dávky alergenů, na něž je přecitlivělý. Cílem je snížit přecitlivělost organismu na příčinný alergen, změnit reakci imunitního systému na nealergickou cestu a vybudovat toleranci.

V lidském organismu existují dva typy lymfocytů: B lymfocyty a T lymfocyty. 

laborator

Po vpravení alergenu do organismu dojde v imunitním systému k následující kaskádě dějů: Nejprve je alergen pohlcen tzv. antigen prezentujícími buňkami (makrofágy). Jak už název napovídá, tyto buňky poté antigen vystaví (prezentují) na svém povrchu lymfocytům. Ty jej rozpoznají a začnou vytvářet tzv. IgE protilátky, které jsou zodpovědné za alergickou reakci po následném kontaktu s alergenem. Během imunoterapie si imunitní systém na příčinný alergen „přivyká“ tím, že klesá produkce těchto protilátek, čímž jsou projevy alergie potlačeny. 

Typy onemocnění

Alergenová imunoterapie je určena k léčbě respirační alergie (alergické rýmy, alergického astmatu) a alergie na jed blanokřídlého hmyzu se závažnými celkovými projevy. Použití imunoterapie u jiných onemocnění, jako jsou potravinové alergie či atopická dermatitida, je intenzivně zkoumáno.  

Specifická alergenová imunoterapie je jediným typem léčby, který působí na příčinu alergie a má déletrvající efekt, jenž přetrvává i po jejím ukončení. V případě alergické rýmy působí navíc jako prevence rozvoje astmatu. Před jejím zahájením ale musí být stanoven alergen, který je za projevy alergie zodpovědný. K tomu slouží kožní prick testy a/nebo stanovení hladiny specifických protilátek IgE v krvi.

Forma podání

V současnosti existují dvě formy podání alergenu do organismu. Subkutánní (injekčně do podkoží) v ordinaci lékaře a sublingvální (ve formě tablet nebo kapek pod jazyk) v domácím prostředí, ovšem i zde musí být první dávka podána pod dohledem lékaře. Odborníci dnes, pokud možno, preferují sublingvální formu podání léků vzhledem k větší pohodlnosti léčby pro pacienta a nižšímu riziku výskytu nežádoucích účinků. Tato forma aplikace je taky velmi vhodná pro děti.

U injekčních forem léčiv a i u některých podjazykových léků probíhá terapie typicky ve dvou fázích. Úvodní spočívá v podávání postupně se zvyšujících dávek alergenu (některé podjazykové formy léčiv tuto fázi navyšování dávky nemají) zhruba jednou týdně (u podjazykových forem denně). Při udržovací fázi pak pacient pravidelně a dlouhodobě užívá předepsané dávky alergenu po dobu několika let přibližně jednou měsíčně (u injekční léčby) nebo denně (u podjazykové léčby). Režim terapie se však může lišit. Organismus si tak na alergen zvyká a vytváří si k němu toleranci.

Délka léčby

Léčba zpravidla probíhá tři až pět let. Zhodnotit její efekt však lze již po prvním roce. V případě pylových alergenů se doporučuje ji zahájit s dostatečným předstihem – několik měsíců před očekávaným začátkem pylové sezóny (ideálně už na podzim). Tím je dosaženo co nejlepšího efektu a požadovaných změn do začátku nástupu pylové sezóny. V průběhu sezóny se zahájení sAIT obyčejně nedoporučuje.

Pacienti s alergií na hmyzí jed by měli zahájit terapii po prodělání závažné alergické reakce na bodnutí hmyzu a následném stanovení diagnózy, která potvrdí druh jedu, na který pacient reaguje. Vzhledem k období zvýšeného výskytu včel a vos v létě je tomu pak často na podzim nebo v zimě. Jedinci alergičtí na roztoče, srst domácích zvířat nebo plísně mohou začít s alergenovou imunoterapií kdykoliv během roku.

Nežádoucí účinky

Jako každá léčba může mít i sAIT své nežádoucí účinky, a to zejména proto, že je do organismu vpravován příčinný alergen. U podkožní aplikace se jedná nejčastěji o zduření, otok, svědění a bolest v místě vpichu. Systémové reakce (anafylaxe) jsou naštěstí vzácné. U podjazykové formy podání se nejčastěji setkáváme s tzv. orálním syndromem, tedy svěděním či brněním v ústech či na rtech, pocitem „knedlíku v krku“ apod. Tyto projevy jsou většinou mírné a postupně ustupují v návaznosti na to, jak se vlivem léčby vyvíjí tolerance na příčinné alergeny.

(mafi)

Zdroj: Moote W., Kim H. a Ellis A. K. Allergen-specific immunotherapy. Allergy Asthma Clin Immunol 2018; 14 (2): 53, doi: 10.1186/s13223-018-0282-5.

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje

Partneři

App_H-book