Úvodní stránka | Redakční rada | Kontakt | RSS | Informace pro média | Napsali o nás

Bez Alergie

Alergie na penicilin může způsobit anafylaktický šok

Penicilin patří mezi tzv. β-laktamová antibiotika. Nazývají se tak podle přítomnosti chemické struktury β-laktamového kruhu ve své molekule. Patří k nim penicilin a jeho deriváty, cefalosporiny, monobaktamy, karbapenemy a inhibitory β-laktamázy. Jsou to antibiotika podávaná nejčastěji ze všech, a tak není divu, že i alergické reakce na ně patří k těm nejčastějším lékovým alergiím.

Původně byly nejčastější reakce na penicilin samotný. Poté co byla uvedena na trh další antibiotika s β-laktamovým kruhem, ustoupil penicilin do pozadí a postupně přibylo reakcí na tato novější antibiotika. Na jejich β-laktamový kruh jsou navázány další kruhy a řetězce, které mohou být také příčinou alergických reakcí.

Vzhledem k rozmanitosti jejich struktury nejsou alergické reakce na tato antibiotika vždy vzájemně zkřížené mezi sebou. Zkřížená reaktivita mezi peniciliny, cefalosporiny a karbapenemy se udává v 5–10 %. Alergickou reakci vyvine přibližně každý desátý pacient léčený β-laktamovým antibiotikem. Závažná, život ohrožující reakce – anafylaxe – je popisována u 0,01 % pacientů léčených těmito antibiotiky (jeden z deseti tisíc).

Podle doby, za kterou reakce nastane, rozdělujeme reakce na:

  • okamžité
  • akcelerované
  • oddálené

Okamžité reakce nastávají nejdéle do hodiny po podání léku. Jsou způsobeny alergickými IgE protilátkami, které pacient začal tvořit po předchozím podání antibiotika. Při dalším podání stejného antibiotika pak dojde k alergické reakci. Ta může nastat již během minut po podání a může se rozvinout i do anafylaktického šoku.

Prvními příznaky závažné reakce mohou být:

  • svědění dlaní a chodidel
  • zarudnutí kůže
  • kopřivka
  • dušnost
  • porucha polykání a řeči
  • nízký krevní tlak
  • rychlý a nepravidelný puls
  • nakonec i ztráta vědomí a zástava životních funkcí

Při výskytu takových příznaků je nutné neprodleně jednat, zastavit přívod léku (například infuzi), pokud to lze, a podle stupně postižení poskytnout první pomoc k zachování životních funkcí – umělé dýchání, kyslík, srdeční masáž, současně podat adrenalin a potom hormonální léky – steroidy a další protialergické léky – antihistaminika a jiné léky podle potřeby.

Diagnózu alergie na antibiotika je někdy velmi obtížné stanovit, protože může být zaměněna s řadou nesouvisejících obtíží. Opíráme se tedy především o důkladný popis celé situace, dále o laboratorní stanovení alergických IgE protilátek proti danému antibiotiku (pokud laboratorní testy existují a jsou spolehlivé), o kožní testy a nakonec o provokační testy přímo daným lékem. Pokud jsou pozitivní první tři z uvedených testů, lze od provokačního testu ustoupit, diagnóza alergie na lék se tím považuje za prokázanou a pacientovi nesmí být takový lék (nebo léky podobné struktury) již v budoucnu nikdy podán.

Je-li jeho podávání životně nutné, existují, podobně jako při jiných alergiích, metody desenzibilizace. Je to postupné podávání rostoucích množství léku v krátkých časových intervalech až do výše požadované léčebné dávky. Při tom však pochopitelně hrozí riziko opakování anafylaxe, a proto je tato metoda používána jen v nevyhnutných případech, kdy neexistuje za lék náhrada.

(van)

Počet komentářů: 1


Zpravodaj Bez-alergie.cz

Vše co ještě nevíte o alergii

Každý měsíc pro vás připravujeme přehled novinek webu Bez-alergie. Odpovězte na 4 otázky o alergii a přihlaste se k odběru zpravodaje.

Přihlásit

Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Turistický průvodce aneb Co zabalit na cestu do Asie