Úvodní stránka | Redakční rada | Kontakt | RSS | Informace pro média | Napsali o nás

Bez Alergie

Alergie na roztoče – jaká opatření jsou účinná?

Podzimní alergická sezona je ve znamení alergie na odkvétající plevely (např. pelyněk a ambrózie) a venkovní plísně a plynule přechází do sezony domácích alergenů. Lidé se začínají zdržovat hlavně doma, je chladno, začíná se topit.

Hlavní alergizující složkou domácího prachu jsou roztoči a jejich produkty, dále potom plísně a případně částečky zvířecí kůže a srsti. Roztoči patří do kmene členovců, třídy pavoukovců a podtřídy roztočů. V alergologii rozdělujeme roztoče na dvě hlavní skupiny – roztoče domácího prachu a roztoče skladištní.

Domácí roztoče najdeme ve všech domácnostech, i když v různém množství. Nejvíce jich je v postelích. Nejčastěji se u nás vyskytuje Dermatophagoides pteronyssinus, méně často D. farinae. V rekreačních objektech lze nalézt roztoče Euroglyphus Maynei. Zdrojem skladištních roztočů jsou ptačí hnízda a hnízda hlodavců a nejčastěji je nalézáme ve skladech obilí a potravin.

Optimálním prostředím pro rozmnožování roztočů je teplota okolo 25° C a vlhkost 55–75 %. S tím souvisí i jejich nejvyšší výskyt v mírném vlhkém podnebí a v ročním období přelomu zimy a jara a léta a podzimu. V suchých oblastech a tam, kde jsou byty vytápěny ústředním topením, nacházíme roztoče pouze v postelích. V ostatních případech jsou i v čalounění, kobercích a závěsech.

Dospělý roztoč je 0,3 mm velký, a je tedy pouhým okem neviditelný. Živí se oloupanými kousky kůže a jiným organickým odpadem, například i peřím a vlnou. Proto nejsou tyto materiály vhodné pro alergiky. Přitom se někdy zcela mylně doporučují pokrývky z ovčí vlny! Alergizující složkou roztočů jsou jejich exkrementy, sliny a tělesná schránka.

Exkrementy jsou těžké a rychle se usazují na povrchy. Do vzduchu se dostávají jen vířením prachu. Obsahují enzymy, které se ve vlhku rychle uvolňují do prostředí a mohou usnadnit průnik alergenu do tkání. Alergie na roztoče je v naší zemi velmi častá a je nejčastější příčinou celoroční alergické rýmy. Diagnóza je stanovována stejným způsobem jako u jiné alergie. Léčba je také stejná.

Prvním opatřením je vždy snaha omezit kontakt s alergenem, snížit jeho množství v okolním prostředí. Obecně je doporučováno mnoho protiroztočových zásahů, ne všechny jsou ale skutečně účinné a často jsou zbytečně nákladné a přitom nevedou k žádnému zlepšení.

Skutečně prověřenou účinnost mají následující doporučení a zásahy. Vlhkost v bytě by měla být udržována mezi 30–50 % a nemělo by se zanedbávat každodenní ranní větrání peřin. Materiál peřin by měl být neorganický, nejlepší je duté vlákno. Účinné je praní přikrývek i ložního prádla ve vodě teplé nejméně 65° C, a to nejlépe každý týden. Fungují také antiroztočové povlaky. Jejich účinek tkví v tom, že propouštějí vlhkost, ale nepropustí k pacientovi roztočové alergeny.

Z ložnice se doporučuje odstranit koberce a závěsy a polstrovaný nábytek. V ostatních místnostech už to ale není nutné. Hladká podlaha by měla být co nejčastěji umývána navlhko. Vysávání by mělo být prováděno přístrojem s uzavřeným systémem a s filtrem. Ostatní často doporučovaná opatření, jako jsou různé chemické přípravky nebo tzv. „antialergické“ pokrývky z organických materiálů, jako je ovčí rouno, jsou účinná minimálně nebo vůbec ne, a vedou tedy ke zcela zbytečným výdajům. Také čističky vzduchu jsou u alergie na roztoče omezeně účinné, protože alergen není polétavý, ale rychle usedá ze vzduchu na zem.

(van)

Počet komentářů: 1


Zpravodaj Bez-alergie.cz

Vše co ještě nevíte o alergii

Každý měsíc pro vás připravujeme přehled novinek webu Bez-alergie. Odpovězte na 4 otázky o alergii a přihlaste se k odběru zpravodaje.

Přihlásit

Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Láká vás vyzkoušet vodní dýmku? Pak pozor nejen na infekce!