Úvodní stránka | Redakční rada | Kontakt | RSS | Informace pro média | Napsali o nás

Bez Alergie

Alergie na trávy a seno

Pylová alergie je celosvětově závažným zdravotním problémem, zejména ve vyspělých zemích. V Evropě v posledních desetiletích narůstá počet pacientů trpících sennou rýmou, ekzémem nebo astmatem. V současnosti je výskyt pylové alergie v dětské populaci odhadován až na 40 %.

K nejčastějším vyvolavatelům pylové alergie patří v Evropě trávy. Rodina trav čítá více než 600 rodů a přes 10 000 druhů. Z nich v Evropě roste přibližně jedna pětadvacetina. Nejvíce pylu produkují vysoké luční trávy jako bojínek luční, srha říznačka, psárka luční, které jsou i velmi rozšířené. Dalším významným zdrojem alergenů je kultivované žito. S několika výjimkami jsou alergeny trav mezi sebou velmi podobné, lidský organismus na ně na všechny tedy reaguje také podobně.

Hlavní sezona kvetení trav u nás začíná počátkem května a končí počátkem srpna. Přesný termín se pochopitelně mění vlivem počasí, ale dá se říci, že maximum koncentrace pylu v atmosféře je zhruba za 1-2 měsíce po zahájení hlavní sezony. V Evropě se tak většinou vrcholem sezony stává červen. Nejnižší koncentrace pylů, která vyvolá alergické příznaky, se pohybuje okolo 10-50 pylových zrn v metru krychlovém vzduchu. I přes zmenšování rozlohy travnatých ploch zemědělskou činností a zástavbou počty senzibilizovaných pacientů neklesají. Tato skutečnost je vysvětlována mimo jiné i tím, že pyl je často unášen na velké vzdálenosti, překračující mnohdy hranice států.

Pylová zrna dosahují velikosti 15-40 mikrometrů, a tak se usazují pouze v horních částech dýchacího ústrojí. Do průdušinek a plicních sklípků se totiž mohou dostat pouze částice o velikosti 5 miliontin metru a menší. Výzkumy poslední doby ale ukazují, že pylové alergeny mohou být unášeny i takto malými částečkami, a to buď zlomky pylových zrn nebo jinými částečkami rostlin. Pylové alergeny se tedy takto dostávají i do plic. Po kontaktu se sliznicemi jsou z pylového zrna rychle uvolněny nejen alergeny, ale i další bioaktivní látky, které patrně v lidském organismu přímo zasahují do imunitních pochodů.

K „senné rýmě“, klinickému projevu pylové alergie, patří nejčastěji nosní potíže. Pacienty trápívá kýchání, svědění nosu, vodnatá sekrece, někdy výrazné zduření sliznic, které brání dýchání nosem. Časté jsou také potíže oční a dále svědění či pálení v krku a záchvaty kašle či dušnosti s pískoty na hrudi, což už jsou projevy astmatu. Mohou se vyskytnout také projevy kožní (kopřivka, ekzém) i celkové (únava, zvýšená teplota, bolesti hlavy).

Pokosením trávy a jejím sušením vzniká seno. Tráva sice již dále nekvete, a neuvolňuje tedy další pylová zrna, ale nebezpečí může číhat jinde. Při nedokonalém sušení trávy ve vlhkém počasí vznikají vhodné podmínky pro růst plísní a bakterií. Ty mohou velmi vážně ohrozit zdraví jak zvířat, tak lidí pracujících se senem. Způsobují nejen alergie, ale i další závažná plicní onemocnění. Práce se senem a například spaní na seníku tedy rozhodně není pro alergiky vhodné.

(van)

Zdroj:
Amato GD, a spol. Allergy 2007;10.

Reboux G, a spol. Ann Agric Environ Med 2006;13.


Zpravodaj Bez-alergie.cz

Vše co ještě nevíte o alergii

Každý měsíc pro vás připravujeme přehled novinek webu Bez-alergie. Odpovězte na 4 otázky o alergii a přihlaste se k odběru zpravodaje.

Přihlásit

Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Kam za teplem? Nejoblíbenější destinace českých cestovatelů