Úvodní stránka | Redakční rada | Kontakt | RSS | Informace pro média | Napsali o nás

Bez Alergie

Kortikoidy na atopický ekzém? Ano, ale…

Atopický ekzém je jedno z nejčastějších chronických kožních onemocnění. Trpí jím téměř 15 % dětí a 1 % dospělých. V poslední době se během každého desetiletí jeho výskyt v populaci zdvojnásobí. Asi 40–60 % těchto pacientů má také další alergická onemocnění, například sennou rýmu, astma, potravinovou alergii.

Atopický ekzém je definován jako chronické kožní onemocnění, kdy kůže přehnaně citlivě reaguje na vnější vlivy, je nadměrně suchá a svědivá a je porušená i její nervová regulace. V nemocné kůži je odchylný metabolismus linoleové kyseliny, a tím je porušena i její bariérová funkce. Imunitní obrana kůže je také snížená, což vede k větší náchylnosti k infekcím. Současně lze u většiny postižených prokázat nadměrnou tvorbu „alergických“ IgE protilátek proti různým alergenům.

Vzplanutí onemocnění je vyvoláváno celou řadou faktorů. Jsou to v první řadě vzdušné alergeny jako roztoči, plísně a pyl, dále potravinové alergeny, mikrobi, kontaktní alergeny a dráždivé látky jako nikl, peruánský balzám, parfémy, konzervační látky a latex. Na projevech onemocnění se také podílejí vlivy hormonální, klimatické a stres.

Léčba vychází ze tří základních bodů. V první řadě je třeba odstranit spouštěcí faktory, další nutností je léčba kožních projevů podle stupně závažnosti, následuje přísně individuální a psychologické vedení. K ošetřování kožních projevů postačí většině pacientů základní léčba. Pouze v těžších případech je nutné sáhnout k náročnějším léčebným procedurám.

Základem denní péče o kůži ekzematika je posílení kožní bariérové funkce. Suchá kůže zároveň svědí a pacienti se zraňují škrábáním. Rozškrábaná kůže usnadňuje vznik infekce, která pak opět kůži dráždí. Řádným promašťováním alespoň 2x denně lze těmto problémům předejít. Do sprchy i do koupele jsou doporučovány oleje, použití mýdla je povoleno jen v nejnutnějších případech.

Od roku 1952 se k léčbě ekzému začaly používat kortikoidy podávané místně na kůži. Nové přípravky mají již velmi příznivý poměr mezi protizánětlivým působením a vedlejšími účinky. I při dlouhodobém používání nepůsobí ztenčení kůže a nemají celkové nežádoucí projevy. Tento jev je vysvětlován tím, že jejich molekuly se stávají aktivní teprve působením enzymů v zanícené kůži. Ve zdravé kůži se jejich aktivní metabolity nevytvoří. Jejich představiteli jsou například mometason furoát nebo metylprednisolon acetát.

Při výběru vhodného přípravku a jeho formy (krém, lotio, mast) je nutné brát v úvahu jednak závažnost postižení, ale také jeho lokalizace na těle a případné další faktory, jako je například přidružená infekce. Délka podávání kortikoidů by neměla překročit 3 týdny. Pokud je postiženo více než 25 % těla, je doporučováno zahájit léčbu krátkodobým celkovým podáním a potom přejít na místní formy. V několika studiích bylo prokázáno, že není nutné místní podávání častější než jedenkrát denně. Řízení takové léčby vždy patří do rukou odborníka a musí být přísně individuální pro každého pacienta.

(van)

Zdroj: Artik S. Dermatologic Therapy 2003;16.


Zpravodaj Bez-alergie.cz

Vše co ještě nevíte o alergii

Každý měsíc pro vás připravujeme přehled novinek webu Bez-alergie. Odpovězte na 4 otázky o alergii a přihlaste se k odběru zpravodaje.

Přihlásit

Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Turistický průvodce aneb Co zabalit na cestu do Asie