Úvodní stránka

Bez Alergie

"Letní" potraviny hrozí alergickou reakcí po celý rok

Ananas, kiwano, liči – kdo jednou ochutnal něco z nabídky exotického ovoce, většinou je nenávratně zajat úžasnými chutěmi. Netradiční ovoce ale může pro našince představovat i riziko alergické reakce.

Rozlišovat dnes potraviny na letní a zimní je u nás v podstatě bezpředmětné. V zimě dostaneme jahody, maliny i borůvky, melouny a jiné exotické nebo letní ovoce nebo zeleninu stejně jako v létě. Jediný rozdíl je v ceně, ale i ten je mnohdy jen nepatrný. Před listopadem 1989 byly podzim a zima obdobím, kdy čerstvé ovoce a zelenina byly opravdu vzácností. Hlavním sortimentem byla zimní jablka, kořenová zelenina a zelí. Před "Mikulášem" a vánočními svátky bylo možno po vystání fronty koupit i pomeranče, mandarinky a banány. Na tehdy exotické ovoce, jako bylo kiwi, si většina z nás musela počkat až právě do zmíněných devadesátých let.

Exotika po celý rok

Situace je dnes zcela jiná: koupit lze opravdu téměř cokoli. Na jednu stranu je to velká výhoda z hlediska dodávání vitaminů organismu a celkové rozmanitosti jídelníčku. Pestrá nabídka zkrátka láká ke zkoušení nových potravin. Současně ale opomíjíme ty staré, osvědčené.

Na straně druhé se pak alergologové často setkávají se stížnostmi maminek, že se jejich dítko osypalo po kiwi nebo po jahodách, po nektarinkách či po kešu oříšcích a jiných dobrotách, a to kdykoli během roku.

Rychlené nebo importované plody přinášejí řadu rizik:

• Exotické plodiny u nás nerostou, náš organismus na ně není zvyklý.
• Pokud jsou přepravovány na velké vzdálenosti, musí být odolné proti zkáze, jsou tedy různě chemicky ošetřovány.
• Často se také sklízí velmi nezralé a zrají až cestou nebo až ve skladu. Mohou tak obsahovat jiné proteiny než při přirozeném zrání – řada alergizujících rostlinných bílkovin totiž slouží k obraně rostlin před stresem a před škůdci. Nevhodnou manipulací tak může dojít k jejich zvýšené produkci a plodina obsahuje více alergenů.
• Transportem na velké vzdálenosti a konzumací exotických plodin škodíme i životnímu prostředí, protože je k tomu nutné velké množství energie, a tak vzniká i mnoho zplodin.

Rajčata si s exotikou nezadají

Z našich typicky letních místních potravin vyvolávají nejvíce reakcí asi jahody a rajčata. Obsahují v sobě látky, které uvolní alergické působky z buněk organismu, i když na ně pacient není alergický. Rozdíl od pravé alergie je v tom, že při této reakci záleží na množství požitých jahod nebo rajčat. Jeden či dva plody reakci nevyvolají, desítky však ano. Při alergii stačí k vyvolání reakce i jahodu jen olíznout.

Z dalších plodin mohou vyvolat alergickou reakci i peckoviny a jádrové ovoce. Někdy je reakce jen na ovoce syrové, po tepelném zpracování již vadit nemusí. Také výrobky, které ovoce obsahují, jako například zmrzlina, mohou reakce vyvolat.

Nebezpečí číhá i u moře

Při cestách k moři by měli být opatrní pacienti s alergií na roztoče. Je totiž možná zkřížená reaktivita, a hrozí tak alergická reakce po konzumaci korýšů. Ryby mořské i sladkovodní mají společné alergeny, je to bílkovina jejich masa – parvalbumin. Mořské ryby mohou být rovněř napadeny parazitem Anisakis, na kterého mohu být také alergické reakce. Pacient pak reaguje jen na konzumaci mořských ryb, nikoliv na ryby sladkovodní. Při nejistotě o příčinách alergických reakcí je nutná konzultace s odborníkem, který pacienta nejen poučí o možných rizikách, ale vybaví ho také pohotovostními léky pro případ těžké reakce.

(van)