Úvodní stránka

Bez Alergie : Alergické astma : Léčba astmatu, prognóza

Léčba astmatu, prognóza

Léčba astmatu má vést k úplné kontrole nad nemocí. Pacient by neměl mít žádně příznaky během dne (nejvýše dvakrát týdně), žádné omezení denních aktivit včetně fyzické námahy, žádné noční příznaky nebo probouzení pro astma, častou potřebu úlevových léků (nejvýše dvakrát týdně), normální nebo téměř normální funkci plic a žádné opakování záchvatů dušnosti.

astma neumíme vyléčit, umíme je ale dobře kontrolovat, takže pacienti vedou zcela normální aktivní plnohodnotný život. Někteří se věnují dokonce sportu na vrcholové úrovni a jsou vítězi olympiád.

Jen velmi malá část dětí z astmatu "vyroste". Jsou to nejčastěji ti, kteří hvízdají pouze během nachlazení a netrpí alergií. Naopak ti, kteří jsou alergici nebo pasivní kuřáci nebo jejichž matka má astma, z astmatu většinou nevyrostou. U někoho se astma v dospívání zlepší, u někoho zhorší. Velmi malé děti se astmatu na čas zbaví, ale v pozdějším věku u nich většinou znovu propukne.

Pokud mají rodiče astma, mají i děti zvýšené riziko astmatu. Důležitou roli hraje prostředí, do kterého se dítě narodí, a způsob života. Rozhodně by matka neměla kouřit v těhotenství ani po porodu. V bytě i domě je ideální prostředí bez tabáku, prachu, roztočů a plísní. Domácí zvířata, zejména kočky, by neměly v bytě žít.

Léčebná opatření

Každý astmatik by měl mít písemný plán své léčby, jaké léky brát pravidelně a co dělat při zhoršení a kdy volat lékaře.

Prvním léčebným opatřením je úprava prostředí a vyhýbání se spouštěčům záchvatů. Úhlavním nepřítelem astmatiků je tabákový kouř a znečištění ovzduší. Také silné vůně a pachy astmatiky dráždí. Někomu mohou vadit určité léky typu aspirinu a jemu podobných a potravinová aditiva, nejčastěji sulfity. Dále je třeba hlídat profesní škodliviny – alergeny, prach obsahující různé organické materiály, plísně, výpary, pachy. U alergického astmatu je nutné se co nejvíce vyhýbat alergenům. Mnozí astmatici jsou alergičtí na zvířata, není proto vhodné zvířata pouštět do obytných prostor, natožpak do ložnice a do postele.

Proti roztočům můžeme bojovat odstraněním koberců a čalouněného nábytku z ložnice, častým praním lůžkovin v teplotě nad 60 stupňů Celsia, teplotou vzduchu okolo 20 stupňů Celsia a vlhkostí pod 50 %.

Vhodná je také prevence infekcí dýchacích cest a chřipky – nepobývat v době epidemií v přeplněných místnostech, včas podstoupit očkování proti chřipce.

Léky

Co se týče farmakologické léčby, podle závažnosti onemocnění má každý pacient nasazeny dva druhy léků. V první řadě jsou to léky úlevové, záchranné, které slouží k zastavení astmatického záchvatu. Jejich účinek nastupuje rychle a většina z nich má krátkou dobu působení. Nejsou ale rozhodně určeny k používání pravidelnému a dlouhodobému! Nejčastěji to jsou beta-2-mimetika.

Dále se podávají léky kontrolující astma – preventivní, protizánětlivé. Užívají se pravidelně každý den a dlouhodobě. A to i v době, kdy pacient nepociťuje žádné příznaky. Léčí zánět probíhající v astmatických průduškách, a tak brání vzniku a opakování záchvatů dušnosti a sípání.

Na jejich podávání nevzniká návyk nebo závislost ani po mnoha letech jejich užívání. Preventivní léky dlouhodobým účinkem snižují v dýchacích cestách otok sliznic a hojí zánět. Nejúčinnějšími takovými léky jsou inhalační steroidy, u dětí to mohou být i antileukotrieny.