Každoročně mnoho pacientů navštíví svého lékaře, aby jim řekl, zda potíže, které mají, jsou alergického původu. Lékař má k dispozici mnoho metod, jak zjistit pro své pacienty správnou odpověď.
Nejčastěji se však používají tyto metody a vyšetření:
- anamnéza a fyzikální vyšetření, posouzení projevů onemocnění
- laboratorní vyšetření, nejčastěji z krve pacienta
- alergologické kožní testy
- speciální alergologické testy (bronchodilatační, náplasťový atd.)
Základním stavebním kamenem v každém pátrání po příčině nemoci je pečlivá anamnéza. Anamnéza je v podstatě rozhovor pacienta s lékařem, který řídí lékař a během kterého lékař získává všechny potřebné informace o pacientových potížích a příznacích. V diagnostice alergií je obzvlášť důležité zjistit následující údaje:
- Má pacient nebo měl již dříve nějaké alergické onemocnění?
- Vyskytují se alergie u pacienta v rodině (u dětí, rodičů, sourozenců)?
- Vyskytují se obtíže neustále, nebo jen v určitou dobu a v určitém prostředí?
- Jsou v domácnosti, v níž pacient žije, zvířata?
Mezi základní vyšetření patří také laboratorní vyšetření krve, kde se zjišťuje koncentrace IgE protilátek Ty bývají zvýšené u všech alergických onemocnění. Dále svědčí pro alergické onemocnění také zvýšený počet eosinofilních granulocytů (nebo jen krátce eosinofilů) v krvi.
Kožní testy
Poslední a velmi důležitou součástí vyšetření jsou kožní testy. Při kožních testech aplikuje alergolog na kůži sadu několika nejrozšířenějších alergenů a zhruba po patnácti minutách se odečítá reakce. Pokud je pacient vůči danému alergenu senzibilní, objeví se v místě aplikace alergenu pupenec. Za pozitivní reakci se považuje pupenec větší než tři milimetry.
(red)