Kopřivky a otoky
Jako kopřivka se označuje zarudnutí kůže s tvorbou pupenů, které mají krátkodobé trvání. Kopřivka bývá provázena otoky, které mohou postihovat kůži i sliznice.
Příčinou vzniku potíží jsou buňky imunitního systému, které jsou aktivovány alergenem. Tyto aktivované buňky pak uvolňují do kůže dráždivé látky. Působením těchto látek dochází v kůži ke změnám, které se projevují jako kopřivka a/nebo otok.
Zmíněné imunitní buňky mohou být aktivovány i jinak než alergenem. Například různými fyzikálními vlivy (teplo, chlad) nebo psychickými podněty. Chronickou kopřivku může způsobit také autoimunitní onemocnění.
Formy kopřivky
Kopřivka se rozděluje na několik forem:
- Krátkodobá akutní kopřivka – trvá několik hodin až dní a bývá u kontaktních kopřivek, při reakcích na léky a potraviny.
- Krátkodobá chronická kopřivka – netrvá déle než 4 týdny a bývá opět u reakcí na léky a potraviny.
- Akutní intermitentní kopřivka – mívá projevy v atakách, mezi kterými jsou dlouhodobé intervaly bez potíží, bývá opět u reakcí na léky a potraviny, u zkřížených reakcí na pyly a potraviny.
- Dlouhodobá akutní recidivující kopřivka – bývá přítomna déle než 4 týdny s krátkými intervaly bez projevů a bývá u intolerancí kyseliny acetylsalicylové (acylpyrin).
- Dlouhodobá chronická recidivující kopřivka – mívá mírnější projevy a stejný časový průběh jako předchozí typ kopřivky, bývá u fyzikálních forem kopřivky a u kopřivek při infekčních onemocněních.
- Dlouhodobá chronická kontinuální kopřivka – bývá přítomna měsíce až roky a vyskytuje se u fyzikálních forem kopřivek.
Léčba kopřivky
V léčbě kopřivky se používají antihistaminika, tricyklická antidepresiva, lokální kortikosteroidy a antileukotrieny. Důležitá jsou také režimová opatření, především vyhýbání se vyvolávajícímu faktoru, je-li to možné.