Úvodní stránka

Bez Alergie : Co je alergie : Histamin a další působky

Histamin a ostatní působky alergické reakce

Jedním z nejdříve popsaných a také uměle vyrobených působků alergické reakce je histamin. Poprvé byl izolován v Londýnské laboratoři Dalem a Bargerem v roce 1097 jako jedna z látek vznikajících při napadení námelu plísní. Jeho účinky na živočišné tkáně byly potom prokázány řadou experimentů, které se významně zapsaly do vývoje moderní vědy.

Dale a Laidlaw pak prokázali, že histamin vstříknutý zvířatům u nich vyvolá prudkou celkovou reakci – anafylaktický šok. Histamin v experimentech způsoboval stažení hladkých svalů ve střevě, stažení průdušek, stažení tepen a zvýšení síly srdečních stahů. Za normální situace je histamin obsažen v žírných buňkách a v jednom typu bílých krvinek, tzv. bazofilních leukocytech. Po alergické reakci je uvolněn do okolí, kde působí na tkáně.

K tomu je nutné navázaní histaminu na jeho rozpoznávací struktury – receptory. Pro alergickou reakci jsou nejdůležitější histaminové receptory 1. typu (H1 receptory). Po jejich obsazení histaminem dochází ke stažení průdušek, zvýšení tvorby hlenu, zvýšení propustnosti cév. Receptory H1 jsou také na nervových zakončeních, která se bohatě větví pod sliznicemi a kůží. Jejich podráždění vede informaci do mozku, výsledkem je pocit svědění a dráždění sliznice nebo kůže. Z podrážděných nervových zakončení se však také uvolňují látky, které zpětně působí na sliznici a kůži a podporují alergický zánět. Je tak udržován bludný kruh alergické reakce.

Kromě histaminu uvolňuje žírná buňka při okamžité reakci i mnoho enzymů, které štěpí bílkoviny, a tak ovlivňují jejich funkci, většinou také ve smyslu podpory alergické reakce. Dalšími působky, které se při alergické reakci teprve v žírných buňkách tvoří, jsou tzv. leukotrieny a prostaglandiny. Musí být nejprve vytvořeny, jejich účinek se tedy projeví až za několik hodin po reakci, ne okamžitě, jako je tomu u histaminu. Také tyto působky podněcují alergickou reakci.