Farmakologická léčba alergie

Kromě nefarmakologických opatření, která jsou uvedena v jiném článku, tvoří velkou a významnější část léčebného režimu u alergických chorob léčba farmakologická, tedy s použitím léků. Dá se rozdělit na léčbu symptomatickou, jež ulevuje od příznaků nemoci, a léčbu tzv. kauzální, která řeší příčinu choroby. Do jisté míry se tyto terapie překrývají.

Symptomatická léčba

Antihistaminika

Za rozvoj příznaků alergie je mimo celé řady dalších zápalových faktorů zodpovědný histamin, látka, která se uvolňuje z tzv. žírných buněk (typ buněk imunitního systému). Antihistaminika blokují účinek histaminu, tím částečně zmírňují příznaky alergie – svědění kůže a sliznic, alergickou rýmu a zánět spojivek. Dají se použít ve formě tablet, což je nejčastější, existují ale i tzv. lokální formy, které cílí na postiženou tkáň. Jde o masti při svědění kůže, kapky do očí a nosu při alergické rýmě apod. Některá antihistaminika jsou volně prodejná, jiná jsou vázaná na lékařský předpis. Někdy je nutné užívat antihistaminika celoročně nebo po většinu roku (např. při alergii na roztoče), jindy postačí podávání v době sezony (pyloví alergici). Starší antihistaminika způsobovala ospalost, sucho v ústech nebo zácpu, novější antihistaminika mají nežádoucí účinky minimální nebo žádné. Někdy si pacienti stěžují na mírnou ospalost, často ale pouze stačí upravit dávkování nebo zvolit jiný preparát. Antihistaminika pouze částečně snižují příznaky alergie, alergický zánět ovšem neřeší ani neléčí příčinu onemocnění.

Kromony

Stabilizují buněčnou membránu žírných buněk, tím nedochází tak snadno k uvolnění histaminu při styku s alergenem. Podávány jsou lokálně do očí a nosu při alergickém zánětu spojivek a alergické rýmě, dále se využívají ve formě tablet při potravinové alergii. Účinnost a tím i role kromonů v léčbě astmatu je limitovaná, jejich použití lze zvážit v případech ponámahové bronchokonstrikce a dráždivého kašle nebo kortikofobie.

Kortikosteroidy a bronchodilatátory

Kortikosteroidy obecně snižují zánět. Mnoho pacientů se jich ovšem obává. Při léčbě alergií se ale užívají dávky definované výrobcem s prozkoumaným spektrem bezpečnosti, navíc u inhalačních forem jsou cílené přímo na postiženou tkáň. Odlišná je situace u tabletové nebo injekční formy kortikosteroidů, tyto léky by se neměly používat u dětské populace a jen omezeně u dospělé populace, protože jsou spojeny s negativním bezpečnostním rizikem. Pouze u velmi vážných stavů se na nezbytně dlouhou dobu podávají kortikosteroidy v tabletách a užívání se přeruší hned, jak je to možné.

Proto u astmatu volíme inhalátory, kdy se kortikosteroid dostane přímo do plic, u alergické rýmy nosní sprej atd. Kortikoidy potlačují příznaky alergického zánětu, na který působí také preventivně. V inhalátorech se kortikoidy někdy kombinují s bronchodilatátory („rozšiřovači průdušek“), což vede k vyšší účinnosti léků, a tak si opět můžeme dovolit snížit dávku kortikoidu. Existují v zásadě dva druhy bronchodilatátorů – s rychlým nástupem účinku, ale krátkodobě působící, a poté s pomalým nástupem účinku a dlouhodobě působící. První typ se užívá k rychlému ovlivnění akutních příznaků (náhlá dušnost u astmatika během sportu), druhý typ se kombinuje s inhalačními kortikoidy, jak bylo řečeno výše.

Dekongestiva

K lékům, které pouze zmírňují příznaky alergie, ale netlumí zánět, patří dekongestiva ve formě nosních kapek. Jsou velmi oblíbená mezi pacienty, protože jsou lehce dostupná a působí rychle. Stáhnou nosní cévy, sníží překrvení a otok nosní sliznice a tím okamžitě zlepší nosní průchodnost. Nejsou ovšem určená na dlouhodobé užívání, doporučují se maximálně na dobu 7–10 dní, v opačném případě mohou způsobit chronickou rýmu a závažné komplikace, kterých se pak pacient jen těžko zbavuje.

Antileukotrieny

Antileukotrieny blokují tvorbu a působení leukotrienů, což jsou působky, které jsou podobně jako histamin zodpovědné za příznaky alergie. Antileukotrieny se podávají ve formě tablet u lehčích forem astmatu a alergické rýmy kombinované s astmatem. Dají se také přidat k jiným preparátům a tím zvýší celkovou účinnost léčby.

Biologická léčba

K nejnovějším lékům na alergické astma patří tzv. biologická léčba. Tyto látky blokují činnost protilátek IgE, které se vážou na zánětlivé buňky a spouští tak alergickou reakci. Mohou ale působit i na jiných principech. Zatím je tato léčba mezinárodními guidelines povolena pouze pro těžké alergické astma, které není uspokojivě zvládnuto běžnými léky. V České republice se do této kategorie momentálně řadí 2 % astmatiků. Jedná se o finančně velice nákladnou léčbu.

Příčinná léčba – alergenová imunoterapie

Alergenová imunoterapie (hyposenzibilizace, alergenová vakcinace) je jedinou cílenou léčbou řešící přímo příčinu alergie, protože zasahuje do mechanizmu patologické alergické reakce a „překlápí ji na zdravou stranu“. Spočívá v postupném a pravidelném podávání definované standardizované dávky alergenu, který u pacienta vyvolává obtíže, s cílem navodit jeho snášenlivost (tělo pacienta si na alergen „zvykne“).

Tato terapie je náročnější na disciplínu pacienta, přináší však zpravidla pacientům nejvyšší a taky preventivní efekt terapie. Pacient musí v pravidelných intervalech docházet do zdravotnického zařízení nebo nezapomínat na domácí užívání. Alergen se podává buď ve formě tablety či roztoku pod jazyk, nebo injekčně. V léčbě alergenovou imunoterapií je potřebné pokračovat 3–5 let.

Nejlépe je zdokumentována podjazyková forma podávání alergenové imunoterapie u tablet na léčbu trávové a roztočové alergie, aktuálně už jsou k dispozici i tablety na pyly jarních stromů. Kapky se používají více u dětí, jejich nevýhodou je nutnost skladování v lednici, a tím pádem obtížnější management léčby při cestování a během dovolené. Injekce se podávají podkožně, jejich účinnost je zdokumentována nejdéle, ovšem vyžadují dojíždění v pravidelných intervalech na aplikaci k lékaři.

Hyposenzibilizace může mít vzácně nežádoucí účinky, patří k nim zejména nepříjemný pocit v ústech po tabletě, po injekcích to bývá otok v místě vpichu nebo vyrážka, ve velmi ojedinělých případech, a to více u injekční formy, může vzniknout až anafylaktická reakce.

Z uvedených důvodů je nutné první dávku podjazykové formy léčby aplikovat v ordinaci lékaře a poté setrvat v čekárně alespoň 30 minut (jako známe u očkování), poté je tato léčba užívána v domácích podmínkách. Naproti tomu injekční léčba je aplikována jenom v ambulanci lékaře nebo zdravotnickém zařízení.

Nežádoucí účinky jsou většinou přechodné, po několika málo aplikacích vymizí, lze je zmírnit tabletou antihistaminika.

Někteří pacienti jsou po alergenové imunoterapii zbaveni obtíží na dlouhou dobu, u jiných dochází postupně ke znovuobjevení příznaků. Tuto terapii je možné po čase znovu opakovat. Rozhodně ale stojí za to ji alespoň zkusit absolvovat, mj. také proto, že alergenová imunoterapie funguje jako prevence proti vzniku jiných alergií nebo přechodu alergické rýmy v astma. V případě potravinových alergií se imunoterapie nedoporučuje, stejně tak není vhodné její zahájení v těhotenství nebo při aktivním autoimunitním onemocnění.

(jane)

Zdroje:

KRČMOVÁ, Irena: Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií. Časopis praktických lékařů pro děti a dorost. 2020, 1, 28–32. ISSN: 1213-2241

SEBEROVÁ, Ester: Specifická alergenová imunoterapie – jediná kauzální léčba alergických chorob. Medical Tribune 2018, 6, 542–544. ISSN: 1214-8911.

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje

Partneři