Alergie na roztoče

V posledních letech poměrně rychle narůstá počet lidí s alergií na roztoče. Právě roztoči byli WHO nedávno označeni za všeobecný zdravotní problém.

V posledních letech poměrně rychle narůstá počet lidí s alergií na roztoče. Právě roztoči byli Světovou zdravotnickou organizací (WHO) nedávno označeni za všeobecný zdravotní problém. Vysoký výskyt roztočů v domech, bytech i rekreačních objektech je zřejmě přímým důsledkem rozvoje moderního bydlení a současného životního stylu. Dospělí i děti dnes tráví daleko více času uzavřeni v bytech. To platí obzvlášť v zimních měsících.

Nenápadný členovec a velmi nápadné problémy

Roztoči jsou nepatrní živočichové z řádu členovců. Dospělý roztoč je 0,3 mm velký, a je tedy pouhým okem neviditelný. V alergologii rozdělujeme roztoče na dvě hlavní skupiny – roztoče domácího prachu a roztoče skladištní.

Domácí roztoče najdeme ve všech domácnostech, i když v různém množství. Nejvíce jich je v postelích. Nejčastěji se u nás vyskytuje Dermatophagoides pteronyssinus, méně často Dermatophagoides farinae. V rekreačních objektech lze nalézt roztoče Euroglyphus Maynei. Zdrojem skladištních roztočů jsou ptačí hnízda a hnízda hlodavců a nejčastěji je nalézáme ve skladech obilí a potravin.

Domácí roztoči se zabydlují v bytových textiliích, jako jsou koberce, záclony, přehozy, čalounění a plyšové hračky. Největší „roztočí farmou“ se ovšem stávají lůžka a lůžkoviny. Právě zde mají tito členovci ideální podmínky pro život. Lidské tělo je každou noc samo zásobuje dostatkem potravy, vyhřívá jim lůžko a rovněž dechem a potem příhodně zvlhčuje vzduch. Proto mají alergici největší problémy v noci a po ránu.

Jak žijí roztoči

Roztoči mají rádi teplo a relativní vlhko. Nejlepšími podmínkami pro jejich růst jsou tedy teploty mezi 22 a 26° C a vlhkost vzduchu mezi 60 a 80 %. Dobře se jim daří ve tmě, sluneční svit je zabíjí, stejně jako mráz nebo teploty nad 55° C.

Domácí roztoči se živí organickými částicemi obsaženými v prachu. Tyto částice tvoří nejčastěji lidské lupy a kožní odpad, v menší míře pak textilní vlákna, bakterie, drobky jídel a podobně. Výměšky roztočů, sliny i tělesné schránky jsou velmi silně alergizující a svým působením mohou zapříčinit i chronický zánět dýchacích cest. V několika studiích bylo prokázáno, že alergie na roztoče má velmi silný vliv na vznik a rozvoj průduškového astmatu a bývá častou příčinou vyprovokování astmatických obtíží.

Během svého života dokáže takový roztoč vyprodukovat až 200x více exkrementů, než sám váží. Uvádí se, že v jednom gramu prachu žije přibližně 1500–5000 roztočů.

Jak bojovat s roztoči

Zatímco pylu se jen tak snadno nelze vyhnout, s prachem a roztoči se dá alespoň částečně bojovat. Všechna opatření spočívají v odstranění alergenů z interiérů.

Prvním opatřením je vždy snaha omezit kontakt s alergenem a snížit jeho množství v okolním prostředí. Obecně je doporučováno mnoho protiroztočových zásahů, ne všechny jsou ale skutečně účinné a často jsou zbytečně nákladné. Nevedou přitom k žádnému zlepšení.

Skutečně prověřenou účinnost mají následující doporučení a zásahy:

Pokud máte podezření na citlivost vůči roztočům, rozhodně navštivte lékaře-alergologa. Ten může pomocí mnoha diagnostických postupů a vyšetření vaše podezření potvrdit či vyvrátit.

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje

Partneři

App_H-book