S koncem prázdnin se děti opět vracejí do školních lavic a škola se pro ně na určitou část dne stává druhým domovem. Pro alergiky je tedy velmi důležité, aby i ve třídách a ostatních prostorách bylo pro ně zajištěno vyhovující a pokud možno bezalergenové prostředí. Žáci, jejich rodiče, lékaři a učitelé i další školní zaměstnanci by měli úzce spolupracovat a vzájemně se informovat o zdravotních problémech dětí a také o jejich řešení.
Jak se před nástupem do školy na toto připravit? Rodiče by měli školu navštívit a předem vypátrat případné spouštěče alergické reakce nebo astmatu. Poté by měli s učitelem osobně prodiskutovat zdravotní stav svého dítěte a jeho léčbu a upozornit na možná rizika. Své dítě by měli opakovaně povzbuzovat a i také kontrolovat, zda užívá léky správně a v předepsanou dobu. Některé děti se stydí brát léky před ostatními a potřebují proto povzbuzení.
Žák se také nesmí bát požádat o pomoc svého učitele v případě zdravotních problémů. Dále musí dítě dobře znát spouštěče astmatu, které přicházejí ve škole v úvahu. Je dobré si je před nástupem do školy s dítětem znovu probrat. Pokud je dítě alergické na některé potraviny, může být problémem také stravování ve školní jídelně nebo i kamarádova svačina. Někdy je nutné dávat dítěti pouze přísně kontrolované jídlo z domova.
Při závažných celkových reakcích na potraviny musí mít žák vždy u sebe injekční adrenalin pro autoinjekci jako první pomoc a učitelé i ostatní personál školy ho musí umět správně použít. V případě takovýchto reakcí musí mít každý pacient u sebe také písemný akční plán a kompletní balíček první pomoci. Pokud má dítě astma, musí mít vždy u sebe úlevový lék. Učitelé by měli znát první příznaky zhoršení astmatu u dítěte, aby včas mohli zasáhnout.
Které jsou nejčastější spouštěče alergie ve škole?
Ve třídě to jsou:
- roztoči – mikroskopičtí tvorečkové, kteří mají rádi vlhko a teplo a prach; jejich exkrementy jsou velmi častými vyvolavateli celoročních alergických projevů
- částice prachu z křídy – dráždí sliznice a mohou vyvolat i astmatický záchvat; alergici by se měli držet od tabule dál, nestírat ji a po psaní křídou si hned umýt ruce
- plísně – mají rády tmavé a vlhké kouty; jejich spóry mohou vyvolat alergické reakce i astmatický záchvat; naštěstí se dají zlikvidovat saponáty nebo jinými čisticími prostředky
- zvířecí chlupy, sliny, moč, kousky kůže; pokud je žák alergický na určitá zvířata, neměla by se ve třídě taková chovat
V tělocvičně se může vířit prach a v něm roztoči. U astmatiků také hrozí pozátěžová dušnost – tedy dýchací obtíže, které se objevují po tělesné námaze. Obvykle se začnou projevovat kašlem, hvízdáním a dušností za 6 až 8 minut po ukončení fyzické aktivity.
Při tělocviku venku na hřišti hrozí nebezpečí pylovým alergikům a alergikům na hmyzí jed. Na podzim je ještě pylová sezona pro pelyněk a ambrózii. Ve vlhkém počasí a při tlejícím spadaném listí může být hojný výskyt venkovních plísní.
Vzhledem k těmto možným rizikům je vhodné, aby alergik před začátkem školního roku navštívil svého lékaře. Ten zhodnotí jeho současný stav a poradí, co dělat ve škole a čemu se snažit vyhnout. Vybaví pacienta písemným plánem, pokud je to potřeba. Bezpečnost dítěte je zajištěna jedině při dobré vzájemné spolupráci lékaře, pacienta, rodičů a školy.
(van)