Připomeňte si 9 důležitých pravidel potravinového alergika

Věděli jste, že ještě před 100 lety se alergické onemocnění týkalo pouze 1 % populace? V dnešní době je to neuvěřitelných 40 %. Každý třicátý dospělý přitom trpí některou z forem potravinové alergie.

Věděli jste, že ještě před 100 lety se alergické onemocnění týkalo pouze 1 % populace? V dnešní době je to neuvěřitelných 40 %. Každý třicátý dospělý přitom trpí některou z forem potravinové alergie.

Příčina? Zatím neznámá

Alergie na potraviny vzniká tehdy, když obranyschopnost organismu zahájí činnost proti běžným bílkovinným složkám stravy. Tehdy vzniká problém, o kterém toho ještě nevíme tolik, kolik bychom chtěli. Musíme být proto ve střehu a zajímat se alespoň o to, co alergie vlastně spouští. Připomeňme si však hlavní zásady, které nám pomohou potravinovou alergii lépe pochopit.

  1. Zdaleka ne každá reakce, kterou si spojíme s požitím určitého jídla, je skutečnou potravinou alergií. Vliv totiž mohou mít i potraviny kontaminované, dráždivé či kazící se. Odpovědná mohou být také jiná onemocnění, například žaludku, slinivky břišní či kůže.
  2. Potravinovou alergií většinou nejsou nežádoucí vlivy určitých dráždivých jídel. Tyto nepříznivé reakce jsou vyvolané přítomností biogenních aminů. Ty se vyskytují namátkou v citrusech, rajčatech, čokoládě, vínu a pivu.
  3. V dětském věku se alergie na potraviny projeví jinak než u dospělých. V předškolním období převládají alergické reakce na bílkoviny kravského mléka a vejce. V pozdějším věku jsou to ořechy, obiloviny, ryby, kořenová zelenina a ovoce.
  4. Mezi časné příznaky potravinové alergie patří svědění, pálení či otok v ústní dutině, nevolnost, zvracení či průjem. Nesmíme zapomenout i na kožní diskomfort, projevující se vyrážkami, kopřivkou či otoky. Nejtěžší alergickou reakcí je anafylaktický šok.
  5. Mezi pozdní reakce patří ty, které se projeví za 2–72 hodin. K nim patří především chronické průjmy, nadýmání, bolesti břicha a kožní projevy, jako jsou ekzémy a kopřivky.
  6. Čím těžší příznaky, buď kožní, nebo trávicího traktu, tím pravděpodobnější bude imunologická podstata. Okolo 50 % lidí s potravinovou alergií má rodiče či starší sourozence alergiky. Ti mohou mít i astma, alergickou rýmu či ekzém.
  7. Protilátky typu IgG či IgA nemají skoro žádný význam pro diagnostiku potravinové alergie.
  8. Přídatné látky, tzv. "éčka", jsou spouštěčem alergických reakcí jen vzácně.
  9. Zkřížené reakce, kdy vzniká reakce na příbuzné bílkoviny jiných potravin či plodů, listů, kořenů, jsou neméně časté. Trávicí enzymy úst, žaludku a střeva však tyto bílkoviny většinou rozloží. Jiná situace je však u astmatiků, kdy napomáhá zdržení se určitých potravin.

(skl)

Zdroj: www.bez-alergie.cz

(skl)

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje