Kromě klasické medicíny existují i tzv. alternativní medicínské postupy. Je to ne zcela přesně definovaný počet léčebných metod využívajících převážně přírodní léčebné prostředky. Především sem patří ty metody, kde převažují postupy, které klasická medicína nevyužívá. Přísné oddělování těchto dvou medicínských přístupů je však umělé a zavádějící, protože se velmi často doplňují a v mnohém i překrývají.
Za tzv. alternativní medicínské postupy se považují například čínská medicína, ajurvéda, akupunktura, chiropraxe, hydroterapie homeopatie a fytoterapie. Řada z těchto postupů využívá léčivých účinků rostlin, hub a plísní. Vycházejí z dávných tradic a jsou prověřeny staletými zkušenostmi, předávanými z generace na generaci. Přesto však běžně dostupné volně prodejné bylinné přípravky nezaručují čistotu přípravku a účinnost podle současných vědeckých poznatků, a nemohou ani vyloučit vedlejší účinky při nesprávném podávání. Tyto přípravky totiž nepodléhají přísným pravidlům zkoušení účinnosti a bezpečnosti jako léčiva, a mohou tak dokonce obsahovat i příměsi nebezpečných pesticidů a těžkých kovů, například arsenu, kadmia, rtuti a olova.
Velmi nebezpečná je také víra většiny lidí, že co je „přírodní“, je i bezpečné a použitelné při všech onemocněních bez omezení. Neuvědomují si přitom, že řada rostlin může být i v malém množství jedovatá a požití jejich plodů nebo listů může vést i ke smrtelné otravě.
Dalším velkým rizikem je kombinování rostlinných prostředků s jinými léky klasické medicíny. Byly popsány závažné interakce rostlinných výtažků z třezalky, jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba), česneku a dalších s léky ovlivňujícími krevní srážlivost. To je velmi nebezpečné u pacientů podstupujících chirurgický výkon, protože může dojít k závažnému pooperačnímu krvácení. Některé rostlinné přípravky také ovlivňují průběh anestezie. Výtažky z třezalky mohou snižovat účinnost antikoncepce a léků podávaných proti odvrhnutí transplantovaných orgánů a digoxinu – léku na podporu činnosti srdce. Echinacea, používaná k léčbě nachlazení a chřipky, může v kombinaci s anabolickými steroidy nebo jinými léky (například metotrexátem) vyvolat zánět jater.
Dalším nebezpečím jsou alergické reakce. K často alergizujícím rostlinám patří heřmánek, echinacea, alergické reakce mohou nastat i po oblíbeném lidovém léčivém prostředku – včelím medu nebo mateří kašičce. Vážné kožní alergické reakce vyvolané slunečním zářením byly popsány po aromaterapii za použití bergamotového oleje. Každý pacient užívající bylinné přípravky by si tedy měl uvědomit, že i jejich podávání má svá omezení a vedlejší účinky a interakce, a měl by vždy o užívání těchto prostředků informovat svého lékaře. Často pacienti totiž tyto prostředky nepovažují za léčiva, a tak o jejich používání ani lékaři neřeknou.
(van)
Podle: Zink T, Chaffin J. Am J Farm Physician 1998;1.
Hu Z, a spol. Drugs 2005;65.