V jakém období dráždí pyly stromů nejvíce?
Většina stromů kvete na jaře. Ovšem už i na začátku roku, pokud je teplejší počasí, se můžeme setkat s prvními rozkvétajícími stromy. Jedná se zejména o lísky a olše. Je-li mírnější zima bez sněhu, mohou kvést už v lednu, ovšem dokvétají až do dubna.
V únoru se k nim přidává topol, tis a jalovec, které také zpravidla kvetou až do dubna. Jemné chmýří, které je součástí létajícího aparátu semen topolu, může navíc způsobit obtíže vyvolané mechanickým drážděním očních spojivek a nosní sliznice.
Březen je měsíc, kdy alergiky dráždí nejvíce pyly lísky, olše, topolu, tisu a jalovce. Objevit se už mohou i jehnědy břízy, které jsou zdrojem velmi agresivních alergenů. Také začínají rozkvétat jasan, habr a vrba.
V dubnu a v květnu je ve vzduchu vůbec nejvíce stromových pylových zrn. V dubnu kvetou zejména olše, topol, tis, jalovec, bříza, jasan, habr, vrba, javor a dub, v květnu pak vrba, dub, platan, ořešák, jírovec a černý bez. Pyly jehličnatých stromů (borovice, smrk a jedle) jsou alergologicky spíše méně významné. U citlivých osob však mohou opět způsobovat obtíže v důsledku mechanického dráždění. Na přelomu dubna a května začínají dělat alergikům starosti i pyly trav.
Během června projevy stromové alergie pomalu doznívají. Dráždit ovšem může ještě černý bez, jasan nebo lípa, v jejím případě se na potížích může podílet i silná vůně květů.
V červenci by vás už stromová alergie měla trápit jen minimálně, výjimku tvoří dokvétající černý bez nebo lípa.
Srpen je prvním měsícem v roce, kdy už by žádné pyly ze stromů alergiky ohrozit neměly.
Stromy s nejagresivnějšími pylovými alergeny
Mezi alergologicky nejvýznamnější rody stromů patří líska, olše, bříza a v posledních letech také bez.
- Lísky – v České republice jsou rozšířené od nížin až po podhůří. V horských a nejsušších oblastech naopak většinou chybí. Běžně rostou v listnatých smíšených lesích, druhotně se šíří v křovinách na jejich okrajích, na mezích, uměle ale bývají vysazovány i v zahradách, parcích a alejích. Svědčí jim hlinité a spíše alkalické půdy s dostatkem vláhy. Kvetou brzy z jara ještě před vyrašením listů. Samčí květy jsou jehnědy, samičí květenství představují nenápadné pupence.
- Olše – je také hojně rozšířená po celém území ČR. V nižších a středních nadmořských výškách běžně doprovází jiné dřeviny na březích řek a potoků. V močálových nížinách tvoří tzv. olšiny, vysazována je také jako okrasná dřevina do parků. Je poměrně dobře odolná vůči mrazu, nalézt ji tedy můžeme také v horských a podhorských oblastech. Vyžaduje trvale vlhkou půdu bohatou na minerály. Pyl se vytváří, podobně jako u lísky, na dlouhých jehnědách.
- Břízy – se u nás také vyskytují ve významném množství, opět chybí pouze na horských hřebenech. Patří k tzv. pionýrským dřevinám, osidlují světlá stanoviště a lesní paseky. Často také bývají vysazovány v parcích, příměstských lesích i na sídlištích. Jejich jehnědy jsou plné lehkého pylu, který roznáší vítr daleko od stromů. Alergická reakce vás proto může potrápit i bez zjevného alergenu v okolí.
- Bez – jeho alergologický význam, jak se zdá, v posledních letech vzrůstá. Tento keř roste na živných půdách bohatých na dusík. Najdete jej podél méně udržovaných cest, železničních tratí, v okolí chatových a zahrádkářských osad, na okrajích lesů a výjimečně v parcích. Oblíbený se stal díky svým květům, ze kterých se vyrábí šťávy a limonády.
(mafi)
Zdroje:
Pylový atlas Pylové informační služby. Dostupné na https://www.pylovasluzba.cz/atlas.
Pylový kalendář Pylové informační služby. Dostupné na https://www.pylovasluzba.cz/dokumenty/pylovy_kalendar2.pdf.
https://www.pleva.cz/news/kalendar-alergika
Kalabusová B. Alergie na pyly. Praktické lékárenství 2015. 11 (3): 86–88. Dostupné na https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2015/03/02.pdf.