Víte, jak přesně vypadá diagnostika astmatu u malého dítěte?

Bronchiální astma patří ve většině průmyslových zemí k nejčastějším chronickým onemocněním v dětství. Velkou roli v rozvoji astmatu hraje dědičná zátěž.

Bronchiální astma patří ve většině průmyslových zemí k nejčastějším chronickým onemocněním v dětství. Velkou roli zde hraje dědičná zátěž: astma je častější u dětí z rodin, kde už rodiče nebo sourozenci touto chorobou trpí.

Vzplanutí astmatu je často vyvoláno virovou infekcí, kontaktem s alergeny jak zevního, tak vnitřního prostředí, fyzickou zátěží – zejména venku na studeném vzduchu –, tabákovým kouřem a jiným znečištěním ovzduší. Mnoho předškolních dětí trpí opakovanými epizodami hvízdavého dechu a kašle, ale diagnóza astmatu v tomto věku je u nich obtížná. Opírá se hlavně o klinické příznaky a výskyt alergie a astmatu v rodině. Laboratorní vyšetření je v útlém věku méně vypovídající a vyšetření funkce plic je u nespolupracujících dětí možné jen ve specializovaných centrech.

Všímejte si i drobností

Jaká vyšetření tedy malého pacienta a jeho rodinu čekají při podezření na astma? Je to především důkladný rozbor příznaků a také nemocnosti v celé rodině s důrazem zejména na výskyt alergických onemocnění. Při rozboru pacientovy nemocnosti se lékaři ptají hlavně na alergická onemocnění, která se v dětství projevují nejdříve. Je to hlavně atopický ekzém a potravinová alergie. Přibližně od dvou let věku to jsou už i projevy senné rýmy. Dále lékař zjišťuje vyvolávající faktory jednotlivých epizod hvízdavé dušnosti, zda se obtíže objevují pouze při virózách, nebo i při kontaktu s alergeny, zda se hvízdání nebo kašel objevují po námaze, v noci, v určitém prostředí.

Následuje podrobné vyšetření pacienta. Je nutné všímat si zejména celkového stavu, růstu a výživy, stavu kůže, sliznic, hodnotíme tvar a postavení hrudníku, dýchání, poslechový nález na plicích a srdci.

Krev hodně napoví

Dále pacienta čeká odběr krve. V ní jsou stanoveny parametry imunity včetně alergických protilátek a základní ukazatele zánětu. Podle výsledků je možné určit, jaký je stav jeho imunity, na co je pacient senzibilizován, a na co by tedy mohl alergicky reagovat. V případě nutnosti, při opakovaném kašli, je nutné také provedení rentgenu plic. Pokud je šance, že dítě již bude spolupracovat, a to je někdy již u tříletých dětí, lze provést funkční vyšetření plic – spirometrii. Dalším vyšetřením, které může pomoci objasnit dlouhodobý kašel, je vyšetření krčním lékařem k vyloučení zvětšené nosní mandle. Ta totiž může být také jednou z příčin vleklého kašle.

Po zhodnocení výsledků všech těchto vyšetření je většinou možno již diagnózu stanovit nebo se k ní aspoň přiblížit a zahájit léčbu. K definitivnímu potvrzení diagnózy je však nutné další sledování a opakované vyšetření pacienta a hodnocení reakce na léčbu.

(van)

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje