Pouze alergenová imunoterapie léčí příčinu alergie

Některou formou alergického onemocnění trpí přibližně jedna třetina světové populace. Příznaky alergie lze u většiny pacientů tlumit pomocí běžně užívaných léků společně se snahou vyhýbat se pokud možno kontaktu s alergenem. Jedinou léčbou, která dlouhodobě řeší i příčinu onemocnění, je alergenová imunoterapie.

K úlevě od příznaků alergie máme dnes k dispozici celou řadu účinných léků, k nimž patří zejména antihistaminika, kromony nebo kortikosteroidy. Ovšem jak už bylo uvedeno, jedinou léčbou, která vede nejen k potlačení alergických projevů, ale řeší i příčinu alergie, je alergenová imunoterapie. Její podstatou je opakované podávání oslabeného alergenu, který pacientovy obtíže způsobuje, s cílem navodit toleranci organizmu k němu. Nejde o léčbu konkrétního onemocnění, ale přecitlivělosti imunitního systému na alergen, který tato onemocnění vyvolává. Léčba tím vede k dlouhodobému ústupu příznaků a snížení potřeby užívání úlevových léků. Navíc bylo prokázáno, že u pacientů s alergickou rýmou působí jako prevence rozvoje astmatu a dalších alergií. Obecně platí, že čím dříve se s léčbou začne, tím větší je naděje na její úspěšnost.

Pro koho je alergenová imunoterapie vhodná?

Alergenová imunoterapie se využívá k léčbě alergické rýmy, lehkého a středně těžkého kontrolovaného alergického astmatu a alergie na hmyzí bodnutí. Zvažována je zejména u pacientů, u kterých přetrvávají obtíže navzdory užívání léků a dodržování režimových opatření. Před zahájením léčby je nutné pomocí kožních testů nebo stanovení tzv. specifických IgE protilátek v krvi potvrdit, který vzdušný alergen je za pacientovy obtíže zodpovědný. Po kontaktu s tímto alergenem pak musí pacient příznaky alergie opravdu pozorovat.

Formy aplikace

Existuje dvojí způsob aplikace alergenu – subkutánní (podkožní) a sublingvální (rozpouštění tabletky pod jazykem).

Subkutánní podávání spočívá v injekční aplikaci alergenu do podkoží na zevní straně paže, odkud se poté alergen postupně uvolňuje. Během prvních 3–4 měsíců se injekce aplikují zpravidla 1–2× týdně, poté je stačí podávat 1× za 4–6 týdnů. U pacientů se sezónní pylovou alergií existují i předsezónní zkrácené formy léčby, které však často nemají tak dlouhodobý efekt. Riziko závažné nežádoucí reakce je sice minimální, nelze ji však 100% vyloučit. Po každé aplikaci proto musí být pacient po dobu 30 minut sledován lékařem.

Méně zatěžující a v současné době stále více využívaná je aplikace subligvální. Při ní je alergen aplikován pod jazyk ve formě rozpustných tablet nebo kapek a vstřebán ústní sliznicí. Pacient je užívá sám doma, pod dozorem lékaře je podávána pouze první dávka. Léčbu je třeba přerušit při horečnatém onemocnění či poranění ústní sliznice. I tato forma léčby se užívá dlouhodobě, a to většinou denně.

Celá léčebná kúra trvá zpravidla 3–5 let, přičemž účinnost obou forem aplikace je téměř totožná.

U koho se alergenová imunoterapie nedoporučuje?

U každého pacienta je třeba vždy individuálně zvážit přínosy a rizika této léčby. Neměla by být podávána pacientům se závažným celkovým onemocněním. Není vhodná ani u alergiků mladších 5 let nebo starších 65 let (neplatí u alergie na hmyzí bodnutí) nebo při současném užívání ACE inhibitorů či beta-blokátorů (léků užívaných např. k léčbě vysokého krevního tlaku). Dále se nedoporučuje u pacientů trpících nekontrolovaným nebo těžkým astmatem. U těhotných pacientek je možné v léčbě pokračovat, nemělo by se s ní však v tomto období začínat.

Je alergenová imunoterapie spojena s nežádoucími reakcemi?

Vzhledem k tomu, že při alergenové imunoterapii je do organizmu vpravován alergen, který vyvolává alergii, nelze nikdy vyloučit možnost vzniku nežádoucí reakce. V případě injekční subkutánní formy aplikace se může během 20–30 minut v místě vpichu objevit zarudnutí, svědění nebo mírný otok. U sublingválního podání je po zahájení léčby často pozorováno pálení nebo svědění v ústech, eventuálně s mírným otokem sliznice, a to bezprostředně po podání léčiva. K potlačení těchto nepříjemných reakcí lze preventivně užít antihistaminika.

U injekční formy aplikace se může zcela ojediněle do několika málo minut rozvinout závažná celková reakce. K tomu však dochází naprosto minimálně, a alergenová imunoterapie je proto považována za bezpečnou léčbu s minimálním rizikem.

(mafi)

Zdroje:

  1. Krčmová I. Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií. Vox pediatrie 2020; 20 (1): 28–32.
  2. Seberová E. Specifická alergenová imunoterapie – jediná kauzální léčba alergických chorob. Remedia 2018; 28 (6): 542–549.
  3. Petrů V. Novinky v alergenové imunoterapii. Interní Med. 2017; 19 (2): 78–81. Dostupné na https://www.solen.cz/pdfs/int/2017/02/07.pdf?fbclid=IwAR25RqgAS5uK5BEKheu7sPOILvm8x8fIzZN1g_Gwfx-C1acGuEJf_zCNKGo.
  4. Pončáková I. Specifická alergenová imunoterapie. Ze zdravotnictví 2019. Dostupné na https://zezdravotnictvi.cz/profi-medicina/specificka-alergenova-imunoterapie/?fbclid=IwAR2rFc_UD-s-WDmzuN84IUqOXB2rR-wMONH7M2bydX71ygDSplGa2vGduIo.

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje

Partneři

App_H-book