Potravinová alergie

Potravinové alergie a nejčastější alergeny

Potravinové alergie jsou imunitně podmíněné nežádoucí reakce na potraviny. Pacientů s tímto typem alergií stále přibývá, dle odhadů jimi trpí 3 až 6 % evropské populace. Rizikovou skupinou jsou zejména pacienti s atopickým ekzémem nebo pylovou alergií.

Potravinová alergie je často mylně zaměňována za jinou nežádoucí reakci na potravinu, zejména za tzv. potravinovou intoleranci. Ta však není vyvolána imunitními mechanismy. Nejčastěji se jedná o histaminovou nebo laktózovou intoleranci, která postihuje 20 až 30 % populace.

Projevy potravinové alergie

Problematické potraviny

Za většinu potravinových alergií je zodpovědných těchto 8 potravin:

Českým specifikem je alergie na mák, ale můžeme se setkat i s alergií na sezamová nebo hořčičná semínka, ovoce či zeleninu. Alergie na maso jsou naopak spíše vzácností.

Alergeny potravin mají různou odolnost vůči teplu. Určitý druh ovoce nebo zeleniny vyvolá závažnou alergickou reakci v syrovém stavu, po tepelném zpracování ale k reakci nedojde. Některé alergeny (např. ty obsažené v rybách, ořeších) ale tepelnou přípravou neovlivníme.

K rozvinutí těžké alergické reakce někdy stačí pouhá příprava jídla, např. škrábání brambor, loupání kiwi nebo citrusů.

Situaci navíc komplikují i přídatné látky, které se v potravinářské průmyslu používají jako konzervanty, antioxidanty, barviva nebo dochucovadla.

Rozdíly v projevech potravinových alergií u dětí a dospělých

U malých dětí, kojenců a batolat nacházíme zpravidla alergii na bílkoviny kravského mléka, která se často rozvíjí již během kojení. Obvykle je ale přechodného charakteru a ještě v předškolním věku vyhasíná.

U starších dětí je průběh alergie těžší a projevy většinou přetrvávají až do dospělosti. Týká se to zejména alergie na luštěniny, ořechy, ryby a korýše.

U dospělých nacházíme nejčastěji potravinové alergie vázané na inhalační alergeny, zejména pyly, které se rozvíjí prostřednictvím zkřížené reaktivity. U dospělých jsou potravinové alergie způsobené nejčastěji ovocem (broskev, jablko, kiwi), zeleninou (mrkev, celer) a ořechy (lískové). Projevy bývají obvykle mírné, lokalizované pouze na dutinu ústní (svědění a otok rtů, jazyka, patra a hrtanu, případně pocit sevření hrdla). Reakce nastupuje zpravidla do několika minut po konzumaci potraviny a spontánně odezní asi do 1 hodiny.

Diagnostika a léčba potravinových alergií

V diagnostice potravinových alergií využívají alergologové kožní testy, laboratorní vyšetření koncentrace tzv. IgE protilátek v krvi a expoziční testy.

Jedinou léčebnou možností zůstává vyloučení dané potraviny z jídelníčku a případná léčba akutní alergické reakce. Lehké a středně závažné alergické reakce (kopřivka, otok, svědění) by měly být léčeny antihistaminiky co nejdříve od začátku příznaků. V případě anafylaktické reakce (závažná, potenciálně život ohrožující systémová reakce) je zpravidla podáván adrenalin, který se obvykle aplikuje do svalu na zevní straně stehna.

(mafi)

Zdroje:

Kopelentová E., Vernerová E. Potravinové alergie z pohledu alergologa. Med. praxi 2016; 13 (5): 242–247. Dostupné na: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2016/05/07.pdf.

Braunová J. Potravinové alergie. Interní medicína pro praxi 2001. Dostupné na: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2001/12/04.pdf.

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje

Partneři